Za polárním kruhem: jak Norové zvládají život ve tmě

Norské město Tromsø leží 300 kilometrů za polárním kruhem. Zima je tu dlouhá a temná; podle našich zkušeností by tu měly být ordinace psychologů přeplněné lidmi se sezónní depresí. Obyvatelé těchto mrazivých končin ale překvapivě netrpí zimními splíny o nic víc než my. Našli totiž unikátní recept na štěstí, který se skládá ze tří ingrediencí: správného nastavení mysli, častého pobytu v přírodě a vytváření hřejivé atmosféry.

Zimní nastavení mysli: Na přístupu záleží

Klíč k norské odolnosti leží v hlavě. Psycholožka Kari Leibowitzová, která strávila několik měsíců výzkumem na univerzitě v Tromsø, narazila na fascinující fenomén zvaný „zimní nastavení mysli“.

Její zjištění byla překvapivá: způsob, jakým o zimě přemýšlíme, přímo určuje naše fyzické a emoční prožívání. Norové nevnímají zimu jako nutné zlo, období plné omezení a nudy. Vidí ji jako ideální čas pro lyžování, útulné večery při svíčkách strávené s nejbližšími nebo příležitost k pozorování polární záře. Výzkum potvrdil přímou úměru – čím víc lidé vnímají zimu jako příjemné a vzrušující období, tím vyšší je jejich životní spokojenost.

Kari Leibowitzová zároveň narazila na zajímavý paradox: optimismus lidí se směrem na sever zvyšuje. Obyvatelé Špicberků (78 ° s. š.) vykazují pozitivnější nastavení mysli než lidé v Tromsø (69 ° s. š.) – a ti jsou zase šťastnější než obyvatelé hlavního města Osla. Zdá se, že ve ztížených životních podmínkách je pozitivní přístup nezbytnou strategií pro přežití. Přečtěte si více o Norském přístupu ke štěstí.

Friluftsliv: Špatné počasí neexistuje

Když teploměr ukazuje hluboko pod nulou a venku zuří vánice, instinkt nám velí uvařit si čaj a zalézt pod deku. Norové ale oblečou kabáty a vyrážejí ven. Řídí se filozofií friluftsliv (život na čerstvém vzduchu), kterou proslavil dramatik Henrik Ibsen už v roce 1859 jako oslavu přírody bez ohledu na náročnost podmínek.

V Norsku platí pravidlo: „Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.“ I během polární noci tak potkáte lidi s čelovkami, jak běhají na lyžích, chodí na túry nebo venčí psy. Pobyt venku (byť třeba kraťoučký) funguje jako spolehlivý lék na špatnou náladu a pomáhá Norům zvládat krizová období. Čerstvý vzduch zkrátka čistí hlavu lépe než cokoli jiného.

Koselig: Víc než jen teplo domova

Zatímco friluftsliv se stará primárně o tělo, o duši pečuje koselig. Podobně jako dánské hygge, i koselig představuje hluboký pocit útulnosti, bezpečí a sounáležitosti, který je protipólem k venkovnímu syrovému chladu.

Během mørketid (období temna) se Norové stávají mistry atmosféry, kdy hraje prim:

• Světlo. Svíčky hoří téměř všude a světla v oknech se nezhasínají – je to stará tradice vítání pocestných, která dnes hřeje u srdce i sousedy.
• Komunita. Zima v Norsku není časem izolace, ale socializace. Lidé se navštěvují, popíjejí gløgg (svařené víno) nebo horké kakao a sdílejí vydatná jídla. Být spolu je nejlepší obranou proti splínu ze tmy.

Krása modré hodinky

Navzdory častým představám není polární noc černočerná tma; realita je mnohem barevnější. Během dne se obloha barví do sytě modré, růžové až fialové. Tomuto jevu se říká „modrá hodinka“. Sníh funguje jako přirozený reflektor, který odráží svit měsíce i hvězd a halí krajinu do měkkého, magického světla. Norové netruchlí po slunci; naučili se ocenit tuto klidnou krásu, kterou léto nabídnout neumí.

Jak přenést norské štěstí k nám?

Nemusíme žít za polárním kruhem, abychom se od Norů inspirovali. Jak zvládnout naši mírnější zimu s norskou grácií?

1. Změňte slovník. Přestaňte si stěžovat na „otravnou tmu“. Mluvte o „útulných večerech“ nebo „osvěžujícím vzduchu“. Úprava slovníku mění vnímání reality.
2. Jděte ven. Pořiďte si kvalitní oblečení a vyrazte na procházku, ať je jakkoli. I dvě hodiny týdně v přírodě dělají zázraky.
3. Vytvořte si rituály. Oslavujte západ slunce zapálením svíčky, čtěte si pod dekou a vychutnejte si naplno horký nápoj i pocit tepla domova.

Vyzkoušejte norský recept na štěstí a kdoví, třeba se do zimy nakonec zamilujete.