10 000 kroků denně – skutečně potřebujeme tolik chodit?

Myšlenka 10 000 kroků denně se zrodila v Japonsku v 60. letech minulého století. Tehdy, v době příprav na olympijské hry v Tokiu, představila společnost Yamasa první krokoměr vůbec. Jeho název byl odvozen právě od číslovky 10 000 kroků. Toto číslo bylo zvoleno spíše z marketingových důvodů než na základě vědeckého výzkumu, ale postupně se rozšířilo jako symbol zdravého životního stylu.

Je to málo nebo moc? 

Pro mnoho lidí je 10 000 kroků dobrým cílem, zejména pro ty, kteří vedou sedavý životní styl. Pravidelná chůze podporuje kardiovaskulární zdraví, pomáhá regulovat tělesnou hmotnost a přispívá k psychické pohodě. Na druhou stranu je dosažení této hranice vlastně docela oříšek. Na jedné misce vah stojí denní režim běžného smrtelníka, který tráví čas v práci a poté má rodinné povinnosti či záliby a na ujití 10 000 kroků vlastně moc času nezbývá. Ale na té druhé misce vah je fakt, že bez pohybu a tělesné aktivity naše těla chřadnou a skutečně bychom se měli snažit o to využít každou příležitost k pohybu – a chůze se nabízí jako nejdostupnější varianta.

Moderní studie naznačují, že i 7 000 až 8 000 kroků denně přináší významné zdravotní benefity. Úplně pro každého. Faktem je, pokud vás jakékoli číslo, které máte pomyslně nachodit, stresuje, zkuste se orientovat na jiné sportovní aktivity. 

Pro seniory nebo lidi s pohybovými obtížemi může být optimální hranice nižší a místo chůze mohou volit jiné formy pohybu, jako je plavání nebo jízda na kole. Naopak pro sportovce nebo aktivní jedince nemusí být 10 000 kroků dostačující a je vhodné zařadit silový trénink nebo intenzivnější aktivity.

Co může nahradit 10 000 kroků

Pokud někoho chůze neláká, existují alternativy s podobným efektem. 

1. Místo 10 000 kroků se lze například věnovat 30 až 40 minut svižné cyklistice.
2. 30 minut plavání nebo 20 až 30 minut běhu.
3. Dobrým ekvivalentem je také 45 minut silového tréninku, který posiluje svaly a zvyšuje celkovou kondici.

Umíte správně chodit?

Je to přirozený pohyb, nenáročný na klouby, snižuje stres a podporuje celkové zdraví. Na druhou stranu může být při špatné technice nebo nevhodné obuvi zbytečně zatěžující. Aby byla chůze co nejšetrnější, je důležité vybírat vhodnou obuv s dostatečným tlumením, chodit po měkkém povrchu, jako je tráva nebo lesní cesta, a případně zapojit hole pro nordic walking, které pomáhají rozložit zátěž na celé tělo. Samozřejmě bereme v potaz celkový zdravotní stav.

Obuv (nejenom) na chůzi by měla splňovat několik parametrů:

Velikost a šířka – Obuv by měla odpovídat délce i šířce chodidla, prsty by měly mít dostatek prostoru. Ideální je zkoušet boty odpoledne, kdy noha přirozeně mírně natéká.

Podpora klenby – Zkontrolujte, zda bota správně podpírá příčnou i podélnou klenbu nohy, zejména pokud máte ploché nohy nebo vyšší nárt.

Tlumení nárazů – Pro dlouhé chůze nebo běh vybírejte boty s kvalitním odpružením, které snižuje zátěž kloubů.

Ohebnost a pružnost – Bota by měla být dostatečně ohebná v oblasti špičky, ale zároveň stabilní v patě. Ta by neměla vyklouzávat ven.

Materiál a prodyšnost – Lehký a prodyšný materiál zajistí, že se noha nebude přehřívat ani příliš potit.

Typ podrážky – Hladká podrážka je vhodná na asfalt, zatímco členitější vzorek poskytne lepší přilnavost v terénu.

Hmotnost obuvi – Lehčí boty snižují únavu nohou a umožňují přirozenější pohyb.

Test pohodlí – Při zkoušení udělejte několik kroků, zkuste se postavit na špičky a ohnout botu v ruce – měla by být pevná, ale ne příliš tvrdá.