Znáte vliv sportu a pohybu na duševní zdraví?

Duševní zdraví není pouze nepřítomností nepohody, ale zahrnuje schopnost prožívat rovnováhu, zvládat běžné stresory, udržovat pozitivní vztah k sobě i okolí a adaptovat se na změny. Právě v těchto oblastech může mít pravidelná fyzická aktivita podpůrnou roli. Pokud se tedy v těchto šedivých dnech cítíte pod psa, vzhůru ven!

Pohyb a duševní pohoda

Výzkumy konzistentně ukazují, že pravidelný pohyb je spojen s lepším subjektivním vnímáním duševní pohody. Lidé, kteří se pravidelně hýbou, často uvádějí vyšší míru životní spokojenosti, více pozitivních emocí a menší výkyvy nálady. Pohyb podporuje přirozené regulační mechanismy organismu, které se podílejí na udržení emoční rovnováhy a pocitu vitality.

Tělo to zkrátka pozná. K tomuto efektu přispívá mimo jiné aktivace nervového systému a hormonálních procesů, které jsou přirozenou reakcí těla na fyzickou zátěž. Tyto procesy mohou podporovat pocit uvolnění, klidu a psychického „odlehčení“, zejména při pravidelném, nikoli extrémním zatížení.

Pohyb vystavuje tělo kontrolovanému stresu, na který se organismus učí reagovat efektivněji. Tento mechanismus se nepřenáší pouze na fyzickou úroveň, ale může se promítat i do psychické oblasti.

Vliv na náladu a emoční prožívání

Krátkodobě může pohyb přispět ke zlepšení nálady a snížení pocitů smutku či napětí. Tento efekt je pozorován u různých forem aktivity – od chůze přes rekreační sport až po strukturovaný trénink. Důležitá je především pravidelnost a přiměřená intenzita, která respektuje individuální možnosti. Nemusíte se tak dřít nebo přemáhat - zvolíte si svoje temto.

Kognitivní funkce a soustředění

Fyzická aktivita je spojována také s podporou kognitivních funkcí, jako je pozornost, paměť a schopnost soustředění. Tyto schopnosti úzce souvisejí s duševní pohodou a výkonností v každodenním životě. Pohyb podporuje prokrvení mozku a metabolické procesy, které jsou důležité pro jeho optimální fungování.

Lidé, kteří pravidelně zařazují pohyb do svého dne, často uvádějí lepší mentální svěžest, menší pocit mentální únavy a vyšší schopnost soustředit se na úkoly. K podpoře kognitivních funkcí pak vřele doporučuje zařadit také omega-3 mastné kyseliny.

Sociální rozměr pohybu

Nelze opomenout ani sociální aspekt sportu a pohybových aktivit. Společné cvičení, týmové sporty nebo skupinové lekce mohou podporovat pocit sounáležitosti, sociální kontakt a pozitivní vztahy. Tyto faktory hrají významnou roli v udržení duševní pohody a mohou působit jako ochranný prvek proti pocitům osamělosti či izolace.

Jaký pohyb je z hlediska duševního zdraví vhodný?

Z vědeckého hlediska se jako přínosná jeví především pravidelná, středně intenzivní fyzická aktivita, která je dlouhodobě udržitelná. Nemusí jít o vrcholový sport – chůze, jízda na kole, plavání, jóga nebo rekreační silový trénink mohou být stejně vhodné, pokud odpovídají individuálním preferencím a možnostem.

Důležitým faktorem je také vnímání pohybu jako pozitivní součásti života, nikoli jako povinnosti nebo zdroje dalšího tlaku. Psychický přínos je zpravidla vyšší tehdy, když je aktivita dobrovolná, smysluplná a přináší radost nebo pocit naplnění.

Pohyb nelze vnímat jako univerzální řešení všech obtíží, ale jako důležitý podpůrný faktor zdravého životního stylu, který má potenciál pozitivně ovlivňovat nejen tělo, ale i mysl.

Aerobní aktivity, jako je chůze, běh nebo jízda na kole, podporují pocit uvolnění a stabilnější náladu, zatímco silový trénink může posilovat sebedůvěru a pocit kontroly nad tělem. Pohybové formy zaměřené na propojení dechu a pozornosti, například jóga nebo tai-chi, napomáhají zklidnění a psychické rovnováze, zatímco týmové sporty nebo cvičení ve skupině podporují sociální sounáležitost a pocit opory. Pohyb v přírodě přispívá navíc k obnovení mentální energie a vyššímu pocitu psychického uvolnění.

Neexistuje univerzálně „nejlepší“ typ pohybu – klíčové je, aby byl udržitelný a příjemný pro konkrétního jedince.

Zdroj:

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9902068/