Winter Blues: Proč se v zimě cítíme trochu smutnější?

Ukazuje se, že tento jev postihuje velké množství lidí, i když jeho intenzita se liší – někteří si ho jen lehce všimnou, jiní mohou pociťovat výraznější pokles nálady či motivace cokoli dělat.

Jak vzniká winter blues?

Hlavními viníky jsou kombinace zkráceného denního světla, změn v cirkadiánním rytmu a mírné nerovnováhy v chemii mozku. Lidé mají v mozku „biologické hodiny“, které regulují spánek, bdění a další procesy. Když je světla méně, tyto hodiny se mohou posunout, což ovlivňuje naši energii, bdělost a celkovou psychickou pohodu.

Kromě toho světlo ovlivňuje tvorbu hormonů, které jsou úzce spojené s náladou. Například melatonin, hormon spánku, se produkuje při tmě a může se v zimě tvořit dříve nebo intenzivněji, což může vést k pocitu ospalosti či snížené energie. Naopak serotoninu, látky spojené s pocitem pohody a spokojenosti, může být v zimních měsících méně, což je jedním z důvodů, proč se objevuje pocit smutku nebo „plošší“ nálady.

Jak poznat, zda máte winter blues?

• Častá je náladovost,
• menší touha trávit svůj volný čas aktivně,
• co nás běžně těší, najednou dává menší smysl.

Winter blues se typicky projevuje lehkou pokleslou náladou, sníženou motivací, větší únavou nebo smutnějšími myšlenkami. Někteří lidé mohou mít také větší potřebu odpočinku, zvýšenou citlivost na vnější podněty nebo tendenci vyhýbat se sociálním aktivitám. Nejde však o dlouhodobou nepohodu – ve většině případů se stav postupně upravuje s návratem delších a světlejších dní. 

Winter blues není jen subjektivní pocit, ale odráží skutečné fyziologické reakce organismu na sezónní změny světla, teploty a dalších vnějších faktorů. Tyto reakce jsou součástí adaptace organismu a ukazují, že naše psychická pohoda je citlivě propojena s rytmem přírody. Není to tedy vaše chyba a do určité míry to nemůžete ovlivnit.

Roli hraje i to, kde žijete

Winter blues může postihnout kohokoli, ale některé skupiny jsou náchylnější. Mezi nimi jsou lidé žijící ve vyšších zeměpisných šířkách, kde jsou zimy výrazně tmavší a kratší dny výrazně častější. Např. skandinávské národy jsou na tom v tomto ohledu hůře, důležité je ale dodat, že třeba Dánové se řadí opakovaně mezi nejšťastnější. Na takovém příkladu je krásně vidět, že i když seveřany potká nějaká nevýhoda, dokážou ji způsobem svého myšlení využít ve svůj prospěch. 

Také jedinci, kteří mají výrazně citlivější biologický rytmus nebo tendenci k proměnlivější náladě, mohou zimní pokles psychické pohody vnímat intenzivněji.

Důležité je, že winter blues není projev slabosti – jde o přirozenou reakci těla a mozku na sezónní změny. Pochopení mechanismů, které stojí za tímto jevem, pomáhá lépe rozpoznat své vlastní cykly nálady a psychické pohody během roku.

Zdroje:

https://www.england.nhs.uk/south/2023/01/09/gp-lowris-top-tips-for-getting-through-the-winter-blues/

https://www.wikiskripta.eu/w/Melatonin