Fibremaxing přichází jako nový výživový trend ze sociálních sítí

Co se dozvíte?

• V čem spočívá výživa na základě fibremaxingu,
• jaké jsou výhody zvýšeného příjmu vlákniny,
• zda nám může vláknina i uškodit.

Zatímco dřívější trendy byly často založené na vylučování určitých potravinových skupin, fibremaxing se soustředí na přidávání – konkrétně zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, semínek a ořechů. V některých případech se objevuje i využívání doplňků stravy s obsahem vlákniny. Cílem je dosáhnout co nejvyššího denního příjmu, někdy i výrazně přesahujícího obvyklá výživová doporučení.

Vláknina není novinka, je to základní živina

Z hlediska nutriční vědy není myšlenka vyššího příjmu vlákniny nijak nová. Vláknina hraje zásadní roli ve zdraví trávicího traktu, podporuje pravidelné vyprazdňování, přispívá ke stabilnější hladině krevního cukru a pomáhá snižovat hladinu LDL cholesterolu. Zároveň zvyšuje pocit sytosti, což může být přínosné při regulaci tělesné hmotnosti, a slouží jako potrava pro střevní mikrobiom, jehož rovnováha má široký dopad na celkové zdraví. 

Každý z nás by měl na příjem vlákniny pamatovat. Důvod je prostý – často jí máme v běžné stravě málo. Jíme nedostatečné množství zeleniny a ovoce, mnoho lidí nekonzumuje celozrnné produkty a tím pádem se ochuzujeme o její přirozené zdroje.

Je tedy fibremaxing řešení mnoha problémů?

Stručně řečeno, není. V jídelníčku platí víc než kde jinde, že se to s ničím nemá přehánět. Ani s vlákninou.

Problémem fibremaxingu není samotná vláknina, ale způsob, jakým je trend často prezentován a aplikován. Sociální sítě mají tendenci posouvat doporučení do extrémů a vytvářet dojem, že čím více, tím lépe. Příliš rychlé nebo nadměrné zvýšení příjmu vlákniny může vést k nadýmání, plynatosti, křečím nebo zácpě, zejména pokud není doprovázeno dostatečným příjmem tekutin. U některých lidí může velmi vysoký příjem vlákniny negativně ovlivnit vstřebávání některých minerálních látek nebo vytěsnit jiné důležité živiny, pokud se strava stane jednostrannou.

Fibremaxingu se rozhodně vyhněte, pokud dlouhodobě užíváte léky, nebo řešíte zdravotní potíže. Nadměrný příjem vlákniny na to může mít negativní vliv.

Je důležité zmínit, že většina vědeckých poznatků se opírá o přínosy vlákniny v rozmezí běžně doporučených dávek. Dlouhodobé účinky extrémně vysokého příjmu vlákniny, který někteří zastánci fibremaxingu propagují, nejsou dostatečně prozkoumané. To znamená, že trend jako celek není vědecky ověřený v podobě, v jaké se často objevuje na sociálních sítích.

Výhody, které přináší vláknina

Prospěch z myšlenky fibremaxingu mohou mít zejména lidé, kteří běžně konzumují málo vlákniny, mají sedavý životní styl nebo se potýkají se zácpou, kolísáním hladiny cukru v krvi, nebo chtějí redukovat váhu. V těchto případech může být postupné navyšování vlákniny velmi přínosné. 

Kolik vlákniny je akorát? U zdravého dospělého je to zhruba 25-35 g denně – záleží na pohlaví, věku, tělesné konstituci i dalších proměnných. Pozor! U dětí je to jinak a s vlákninou by se to nemělo přehánět. 

Za hlavní zdroje vlákniny považujeme ovoce a zeleninu (čím méně vody obsahují a naopak pokud mají zrníčka nebo se konzumují se slupkou, tím jsou na vlákninu bohatější), dále luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a semínka.

Závěrem – je tedy chytré sledovat trendy v oblasti výživy?

Fibremaxing nelze označit za vyloženě škodlivý trend, ale ani za univerzální řešení. Jeho základ – vyšší příjem vlákniny z přirozených potravin – je v souladu s moderními výživovými doporučeními. Klíčem však zůstává střídmost, postupnost a individualizace. Místo honby za co nejvyššími čísly je rozumnější usilovat o dlouhodobě udržitelný, pestrý a vyvážený jídelníček, který respektuje potřeby konkrétního člověka.

Zdroje:

https://www.nhs.uk/live-well/eat-well/digestive-health/how-to-get-more-fibre-into-your-diet/

https://is.muni.cz/el/med/podzim2019/BKUV011p/93789622/VLAKNINA_final.pdf