Co je friluftsliv

Jde o hluboce zakořeněnou norskou životní filozofii – závazek oslavovat pobyt v přírodě bez ohledu na věk, fyzickou kondici nebo předpověď počasí. Doslova se překládá jako „život na volném vzduchu“ nebo „život pod širým nebem“. Zatímco dánské hygge nás učí užívat si tepla domova za svitu svíček a švédský lagom hledá životní rovnováhu, norský friluftsliv nás nekompromisně žene ven. 

Od literatury k národní identitě

Termín friluftsliv poprvé proslavil v polovině 19. století norský dramatik Henrik Ibsen. Použil ho k popisu duchovní potřeby člověka odpojit se od civilizace a vrátit se ke svým kořenům v divočině.

Myšlenku později rozvinul polární badatel Fridtjof Nansen, který věřil, že příroda je původním domovem lidstva a musíme se k ní vracet, abychom neztratili sami sebe. Ve 20. století pak filozofové jako Arne Næss nebo Peter Wessel Zapffe dodali konceptu hloubku, když zdůrazňovali hodnotu prostého bytí v přírodě s minimálním vybavením.

Příroda není tělocvična, ale domov

Zásadním omylem by bylo zaměňovat friluftsliv za provozování adrenalinových sportů nebo dobývání vrcholů. Skutečná norská filozofie totiž soutěživost i nákladné moderní vybavení odmítá. Cílem není přírodu pokořit, ale stát se (byť na chvíli) opět její součástí.

• Jde o: vnímavost, jednoduchost, zpomalení, ticho a duchovní propojení s krajinou.
• Nejde o: honbu za kilometry, drahé značkové bundy nebo hluk motorů.

V Norsku patří příroda všem, což je dokonce ukotveno v zákoně z roku 1957. Princip Allemannsretten (právo každého člověka) dává komukoli svobodu pohybovat se v přírodě, sbírat plody a stanovat téměř kdekoli. Podmínkou je absolutní respekt k divočině a dodržování pravidla „leave no trace“ – tedy nezanechat po sobě nic než otisky bot.

Lék na stres, který předepisuje sama evoluce

Trávení času v přírodě prospívá i našemu zdraví. Pobyt v lese prokazatelně pomáhá snižovat hladinu stresového hormonu kortizolu i krevní tlak a podporuje obnovování kognitivních funkcí. Stromy navíc vylučují látky zvané fytoncidy, které mohou přispět k podpoře našeho imunitního systému.

Z psychologického hlediska funguje friluftsliv jako emoční regulátor. Když se soustředíme na hrbolatou cestu lesem nebo na padající kapky deště, náš mozek vypadne z cyklu negativních myšlenek a pracovního shonu. V průzkumu z roku 2020 uvedlo 9 z 10 Norů, že se díky času strávenému venku cítí méně ve stresu.

Jak žít friluftsliv (i když nejsme v Norsku)

Norové se řídí heslem: „Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.“ Děti v lesních školkách tráví venku klidně 80 % času a miminka běžně spí v kočárcích i v mrazu. V českém prostředí máme sice jiné přírodní podmínky, i tak ale můžeme principy friluftsliv začlenit do každodenního života.

• I malá změna se počítá. Nemusíme hned lézt na Sněžku; stačí vyměnit auto za chůzi, uspořádat piknik v městském parku nebo se projít nejbližším lesíkem.
• Odpojme se. Telefon nechme v kapse – skutečný friluftsliv vyžaduje vnímavost k okolí. Zpěv ptáků a další zvuky přírody nás zrelaxují mnohem lépe než modré světlo displeje.
• Pravidelnost především. Místo jedné drahé dovolené v Alpách zařaďme pobyt venku do každodenní rutiny. I 20 minut na čerstvém vzduchu má na psychiku větší pozitivní vliv než celodenní maraton v nákupním centru.

Friluftsliv je základním kamenem norské spokojenosti. Přečtěte si, co dalšího ji pomáhá udržet během dlouhých temných zim.