Matbit: jak vypadá norská svačinka a co dnes jedí běžní Norové?

Norové mají také svoje chlebíčky

Ovšem nevypadají stejně, jako ty naše. Základ tvoří chléb (brød) s různými náplněmi (pålegg) – například máslem, sýrem, šunkou, salámem, džemem nebo tradičním hnědým sýrem (brunost). Tento styl stravování se nazývá matpakke a je běžný nejen ve školách, ale i v práci a při venkovních aktivitách. Tento obložený chléb může vypadat úplně obyčejně, ale v bistru také krásně načančaně, plný přísad a moderních chuťových kombinací. 

Hlavním jídlem dne není oběd, ale večeře

V Norsku je rozdíl mezi obědem (lunsj) a večeří (middag) především ve velikosti, složení a způsobu podávání.

Oběd je obvykle lehký a často studený. Typické je jíst sendvič, ovoce, jogurt nebo něco malého. V mnoha školách a kancelářích lidé jedí vlastní balené obědy (matpakke). Oběd není hlavním jídlem dne, spíše slouží jako přestávka a doplnění energie. Podává se většinou mezi 11:00 a 13:00. Příklad oběda může být dva plátky chleba s máslem a sýrem, malé jablko a voda nebo mléko.

Večeře je hlavní jídlo dne, je teplé a syté. Obvykle obsahuje maso nebo rybu, brambory, zeleninu a někdy omáčku. Podává se mezi 16:00 a 19:00 a je součástí rodinné nebo domácí rutiny, často se jí doma společně s rodinou. Příklad večeře jsou masové kuličky s bramborami, mrkví a hráškem, polité výpekem.

Tradiční norská jídla patří hlavně na sváteční stůl

A může to být třeba:

• Rømmegrøt: krémová kaše z kysané smetany, mouky a mléka, často podávaná s cukrem a skořicí.
• Lutefisk: sušená treska připravená v louhu, tradičně podávaná během Vánoc s bramborami, hráškem a bílou omáčkou. Dnes ji konzumuje asi 5 % Norů, přičemž největší spotřeba je mezi norskými imigranty v USA.
• Dalším vánočním jídlem je ribbe, což jsou pečená vepřová žebírka, často s bramborami, zelím a omáčkou. Oblíbený je také pinnekjøtt, což je solené a sušené nebo uzené jehněčí, vařené na páře, podávané s bramborovou kaší a kořenovou zeleninou.

Když se řekne norská kuchyně, pravděpodobně si žádné konkrétní jídlo nevybavíte – jsou nám totiž docela vzdálení. Pokud na nějaké přijdete, budete to nejspíš jedno ze zmíněných. Tyto pokrmy ale nepatří mezi to, co Norové jedí v běžný všední den.

Konzervace potravin má tradici stejně, jako u nás – jen je jiná

Vzhledem k drsnému klimatu a historickým podmínkám byla v Norsku vyvinuta řada metod konzervace potravin, jako je sušení, solení, uzení, nakládání a kvašení. Tyto techniky umožňovaly uchovávat potraviny během dlouhých zimních měsíců a byly klíčové pro přežití v minulosti. Severské zimy byly opravdu dlouhé, temné a pochmurné. A díky klimatickým podmínkám si během léta nemohli vypěstovat tak bohatou škálu zeleniny a ovoce.

Zatímco v Čechách a na Slovensku patří mezi nejčastější způsoby uchování úrody různé marmelády, kompoty nebo nakládané zelí, ve Skandinávii se zaměřují hlavně na konzervaci ryb a masa pomocí nasolení.

Svačinka, přesnídávka, mezijídlo – jak vypadá matbit?

Běžně se jedná o něco jednoduchého a rychlého, například jogurt, ovoce, sendvič nebo kousek sýra s chlebem. Často je to malá porce mezi hlavními jídly.

Nejčastější matbit (malá svačinka) v Norsku je jednoduchá, praktická a rychlá – často něco, co se dá jíst bez přípravy. Typicky se jedná o:

• Chléb s náplní (pålegg) – plátek chleba s máslem, sýrem, šunkou, salámem, rybí pomazánkou nebo brunostem (hnědý sýr).
• Ovoce – jablko, banán, hroznové víno, bobule.
• Jogurt nebo kefír – často s trochou müsli nebo ovoce.
• Ořechy a semínka – mandle, lískové ořechy, slunečnicová semínka.
• Sušené maso nebo ryba – například suovas (Sámové) nebo malé kousky uzené ryby.
• Kousky sýra – hlavně tvrdší sýry, které se dají jíst bez další přípravy.

Typický matbit je tedy malý, rychlý, snadno přenosný a často balený, protože Norové svačí v práci, ve škole nebo na cestách. Nejde o plnohodnotný oběd, spíše o něco mezi hlavními jídly.

Strava Sámů a tradičních národů

Sámská kuchyně je založena na místních surovinách, jako je losí a sobí maso, ryby, bobule, byliny a houby. Je tedy opřená o prastaré tradice. Mezi oblíbená jídla patří bidos (sobí guláš s bramborami a zeleninou), suovas (uzené sušené maso) a gahkko (druh chleba). Tyto pokrmy jsou často podávány při slavnostních příležitostech a jsou hluboce spojeny s pasteveckou kulturou Sámů.

Je tedy norská strava zdravější než ta naše?

Tradiční norská strava, bohatá na ryby, maso, brambory a mléčné výrobky, poskytuje vyvážený přísun bílkovin, tuků a sacharidů. Vysoký obsah omega-3 mastných kyselin z ryb a vitamínu D z mléčných výrobků přispívá k dobrému zdraví kostí a kardiovaskulárního systému a Norové si jsou moc dobře vědomi výhod, které jim poskytuje rybí olej. Současně však může být jejich strava i nezdravá v nasycených tucích a soli – tedy, každá kuchyně má své výhody a nevýhody.