Pod lupou: Jak správně vybrat silymarin pro podporu jater

Co je silymarin?

Silymarin není jedna jediná látka. Jde o komplex přírodních sloučenin označovaných jako flavonolignany, které se získávají především z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum).

Mezi hlavní složky silymarinu patří především silybin, dále silydianin a silychristin. Moderní analytické metody ukázaly, že chemické složení ostropestřce je ještě komplexnější a bylo v něm identifikováno více než 20 různých flavonolignanů.

Nejvýznamnější složkou bývá silybin, respektive směs jeho izomerů. Právě proto se při popisu kvality přípravků ze silymarinu často nesleduje pouze množství celkového extraktu, ale také jeho standardizace na obsah silymarinu nebo silybinu.

Ostropestřec mariánský má za sebou dlouhou historii

Ostropestřec mariánský je rostlina z čeledi hvězdnicovitých, která je snadno rozpoznatelná podle charakteristických bíle žilkovaných listů a fialových květů.

Jeho používání sahá dalece do minulosti. Přípravky z ostropestřce byly po staletí spojovány především s obtížemi trávicího systému a s oblastí jater a žlučníku. Přehled odborné literatury uvádí, že extrakty z ostropestřce byly jako tradiční prostředek pro tyto účely používány po staletí.

Zajímavé je, že vědce nezačala zajímat pouze samotná rostlina, ale postupně také látky, které jsou za jejími vlastnostmi.

Kdy byl silymarin objeven?

Moderní výzkum silymarinu se výrazně posunul ve 20. století.

V roce 1952 byly v tinktuře připravené z plodů ostropestřce identifikovány flavonoidní látky. Zásadní krok přišel v roce 1968, kdy německý farmakolog Johannes Wagner se svými spolupracovníky izoloval z odtučněného extraktu plodů farmakologicky aktivní frakci, která dostala označení silymarin. Ve stejném období byla izolována také jedna z jeho hlavních složek, silybin.

Další výzkum ukázal, že silymarin není jediná chemická látka, ale směs několika příbuzných flavonolignanů. V 70. letech byly postupně identifikovány další významné složky, například silychristin a silydianin. Později byly popsány také jejich další izomery.

Dnešní silymarin je proto možné chápat spíše jako charakteristický komplex látek získávaný z ostropestřce než jako jedinou izolovanou molekulu.

Dále obsahují plody ostropestřce také další flavonoidy, mastné kyseliny a další rostlinné látky. Odborné analýzy dnes popisují u ostropestřce více než 20 flavonolignanových složek.

Není silymarin jako silymarin

U doplňků stravy se můžeme setkat s různými formami extraktů z ostropestřce. Liší se způsobem získávání, koncentrací účinných složek i standardizací.

Některé produkty například uvádějí pouze množství extraktu z ostropestřce, zatímco jiné deklarují konkrétní obsah silymarinu. Právě standardizace je důležitá pro porovnávání jednotlivých extraktů, protože stejné množství rostlinného extraktu nemusí znamenat stejné množství flavonolignanů.

U doplňků stravy je proto vždy vhodné řídit se doporučením výrobce a deklarovaným obsahem standardizovaného extraktu.

Silymarin se užívá v několika podobách, ale je dobré rozlišovat mezi samotným ostropestřcem a standardizovaným extraktem se silymarinem.

Dostupný je např.:

• čaj – rozdrcené plody ostropestřce se zalévají horkou vodou. Je to tradiční forma, ale silymarin je ve vodě špatně rozpustný, takže čaj není ideální způsob, jak získat přesně definované množství silymarinu. 
• prášek z plodů – rozemleté plody ostropestřce. Lze ho užívat samostatně, například přimíchat do jogurtu, kaše nebo smoothie. Tady ale opět nejde o standardizovaný obsah silymarinu. 
• kapsle – velmi běžná forma. Obvykle obsahují suchý extrakt ze semen/plodů, často standardizovaný na určitý podíl silymarinu. 
• tablety – podobně jako kapsle mohou obsahovat standardizovaný extrakt. Z hlediska samotného silymarinu není zásadní rozdíl mezi tabletou a kapslí; důležitější je jaký extrakt obsahují a kolik silymarinu skutečně poskytují. 
• kapky / tekutý extrakt – existují také tekuté přípravky z ostropestřce, které mohou být nevýhodu v tom, že obsahují i alkohol.

Silymarin lze užívat v podobě čaje, prášku z plodů ostropestřce, kapslí, tablet nebo tekutých extraktů. Jednotlivé formy se však výrazně liší obsahem účinných látek. Zatímco čaj a prášek představují přímo zpracované plody ostropestřce, kapsle a tablety často obsahují koncentrovaný a standardizovaný extrakt. Při výběru proto není rozhodující pouze množství ostropestřce uvedené na obalu, ale především informace o typu extraktu a jeho obsahu silymarinu.



Silymarin jako součást moderního výzkumu

Výzkum silymarinu pokračuje dodnes. Zájem vědců se postupně přesunul od jednoduchého zkoumání samotného extraktu k jednotlivým flavonolignanům, jejich chemické struktuře, biologické dostupnosti a metabolismu.

Moderní analytické metody umožňují rozlišovat jednotlivé složky silymarinu mnohem přesněji než v minulosti. To je důležité nejen pro výzkum, ale také pro kontrolu kvality přípravků obsahujících extrakty z ostropestřce.

Silymarin tak představuje zajímavý příklad látky, u které se tradiční používání rostliny postupně propojilo s moderním biomedicínským výzkumem.

Jak správně skladovat doplňky stravy se silymarinem

Silymarin je vhodné skladovat v suchu, při běžné pokojové teplotě a mimo přímé sluneční světlo. Citlivý je především na vlhkost, světlo, vyšší teplotu a v některých podmínkách také na oxidaci. U jednotlivých složek silymarinu, zejména silibininu, byla popsána oxidace a degradace vlivem nevhodných podmínek. U suchého extraktu však nejde o látku, která by se při běžném otevření nádoby rychle kazila.

Nejlepší je proto dobře uzavíratelný obal, který chrání obsah před vzdušnou vlhkostí a světlem. Dózu není vhodné nechávat například v koupelně, nad sporákem nebo na místě vystaveném slunci a vysokým teplotám. U kapslí a tablet je zároveň dobré řídit se skladovacími podmínkami uvedenými výrobcem.

Větší pozornost je potřeba věnovat tekutým přípravkům. Ve vodném prostředí může být stabilita jednotlivých složek silymarinu nižší a ovlivňuje ji například teplota, světlo, pH a přítomnost kyslíku. Z hlediska dlouhodobé stability je proto suchý standardizovaný extrakt obecně praktičtější formou.

Co je dobré vědět na závěr?

1. Silymarin je přírodní komplex flavonolignanů získávaný především z plodů ostropestřce mariánského. Nejde o jednu jedinou látku, ale o směs několika příbuzných sloučenin, mezi nimiž má významné postavení silybin.
2. Ostropestřec má dlouhou historii tradičního používání a jeho látky jsou intenzivně zkoumány již několik desetiletí. Moderní výzkum postupně odhalil řadu jednotlivých složek silymarinu a jejich vlastností.