Pod lupou: opomíjená kyselina DPA, o které se začíná více mluvit

Co je DPA a kam patří

DPA (kyselina dokosapentaenová) je dlouhořetězcová polynenasycená mastná kyselina ze skupiny omega-3, stejně jako EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová). Řadí se tedy do stejné rodiny látek, které tělo přijímá především z tučných ryb a mořských plodů.

Trocha historie: jak jsme se o omega-3 vůbec dozvěděli

Zájem o omega-3 mastné kyseliny se datuje do 70. let 20. století. V roce 1971 publikovali dánští vědci Hans Olaf Bang a Jørn Dyerberg v časopise Lancet svou průlomovou studii o grónských Inuitech a jejich zdraví v porovnaní s obyvateli Dánska. Při hledání vysvětlení identifikovali ve své krvi vysoké hladiny dosud málo prozkoumaných mastných kyselin — EPA a DHA. Tato studie odstartovala desítky let trvající vlnu vědeckého zájmu o omega-3 mastné kyseliny, která pokračuje dodnes. 

Začalo to však mnohem dříve – rybí tuk využívali lidé už před stovkami let. Především seveřané, kteří měli nejlepší přístup k tučným mořským rybám. Rybí olej se dokonce používal i zevně. 

DPA v tomto příběhu dlouho stála spíše stranou. Analytické metody používané v 70. a 80. letech ji od EPA a DHA obtížně oddělovaly, a tak zůstávala ve vědecké literatuře „neviditelná“ — často se skrývala v souhrnných hodnotách pro ostatní dvě kyseliny. Teprve s rozvojem přesnějších chromatografických technik od 90. let se DPA začala zkoumat jako samostatná látka. K obnovenému zájmu přispěl i fakt, že některé přírodní zdroje — například olej z tuleňů, tradičně využívaný například v severských zemích — obsahují podstatně vyšší podíl DPA než běžný rybí olej, což vědce přimělo ptát se, jakou roli tato opomíjená mastná kyselina v těle vlastně hraje.

Jaká je její role v organismu

Zajímavost DPA spočívá v tom, že v metabolismu omega-3 mastných kyselin funguje jako jakýsi „prostředník“ mezi EPA a DHA. Tělo dokáže DPA částečně přeměňovat zpět na EPA — tomuto procesu se říká retrokonverze. Díky tomu se o DPA někdy hovoří jako o určitém „zásobníku“ nebo rezervě, ze které si organismus může EPA doplňovat i s určitým časovým odstupem od jídla.

Ve vědecké literatuře se DPA zkoumá společně s EPA a DHA v souvislosti s běžným metabolismem tuků v těle, protože všechny tři kyseliny se v organismu vzájemně ovlivňují a přeměňují.

Kde se DPA v potravě nachází?

• Tučné mořské ryby (losos, sleď, makrela, sardinky) — hlavní přirozený zdroj.
• Rybí olej a oleje z mořských živočichů, včetně tuleního oleje, který patří mezi poměrně bohaté zdroje DPA.
• Menší množství se nachází také v červeném mase, zejména u zvířat chovaných na pastvě.
• Mateřské mléko obsahuje DPA přirozeně, což naznačuje její význam už v raném vývoji.

Praktická doporučení pro běžného spotřebitele

1. Nejpřirozenější cestou, jak DPA (spolu s EPA a DHA) do jídelníčku dostat, je pravidelná konzumace tučných mořských ryb — ideálně 1–2× týdně.
2. Pokud ryby nejíte pravidelně, lze zvážit doplněk stravy s rybím olejem nebo olejem z mořských živočichů, který přirozeně obsahuje kombinaci EPA, DHA i DPA — ne izolovanou DPA jako takovou.
3. Při výběru doplňku se vyplatí sledovat celkový obsah omega-3 mastných kyselin a poměr EPA/DHA, protože právě pro tyto dvě látky existují ověřená a schválená doporučení.
4. Lidé užívající léky ovlivňující srážlivost krve (např. antikoagulancia) by měli užívání jakéhokoli doplňku s rybím olejem předem konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, jelikož vyšší příjem omega-3 mastných kyselin obecně může ovlivňovat krevní srážlivost.
5. Těhotné a kojící ženy by volbu doplňků stravy s omega-3 mastnými kyselinami měly rovněž konzultovat s ošetřujícím lékařem.