Vitamín D3 a jeho účinky na lidský organismus

Vitamín D3 a jeho účinky na lidský organismus

Vitamíny jsou heterogenní skupinou nízkomolekulárních látek, které jsou pro náš život nezbytné. Lidský organismus si nedokáže až na některé výjimky vitamíny sám syntetizovat, a proto je musíme dodávat potravou. Vitamíny mají důležitou funkci katalyzátorů mnoha základních biochemických reakcí, podílejí se na metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. Nezastupitelné jsou v našem imunitním systému a ochraně před vnějšími škodlivinami. Známe 13 základních typů vitamínů a každý z nich má svou nenahraditelnou funkci. Prvním objeveným vitamínem byl roku 1912 vitamín B1 ve slupce rýže. Název vznikl spojením latinských slov vita (život) a amine (aminy) – tedy „životně důležité aminy“. Přestože nejde o aminy, název se dodnes užívá.

Na základě jejich rozpustnosti rozdělujeme vitamíny do dvou základních skupin – rozpustné v tucích a ve vodě. Ke správnému vstřebávání a funkci vitamínů rozpustných v tucích jsou nezbytné tuky, proto jejich významné omezení v potravě může vést k nedostatečnému příjmu těchto vitamínů. Vitamíny rozpustné v tucích se v těle mohou hromadit a působit toxicky. Zástupci této skupiny jsou: vitamín A (nezbytný pro tvorbu správné funkce čípků (odpovědných za barevné vidění) na sítnici, podílí se na syntéze bílkovin v kůži sliznic), 
D (metabolismus vápníku a fosforu v těle), E (antioxidant, zamezuje hromadění škodlivých látek, má pozitivní vliv na pohlavní žlázy a správný průběh těhotenství) a vitamín K (důležitý pro srážení krve a mineralizaci kostí). 

Vitamíny rozpustné ve vodě jsou naopak snadno absorbovány a jejich nadbytek tělo vyloučí močí, nehromadí se tudíž a nemají toxické účinky. Zásoba v těle je přibližně na jeden týden, důležitý je proto jejich pravidelný příjem. Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří komplex vitamínů B (B1thiamin, B2 riboflavin, B3 niacin, B5 kyselina pantotenová, B6 pyridoxin, B7 biotin, B9 kyselina listová, B12 kobalamin a PP faktor), které zásadně přispívají k látkové výměně ve svalech a nervové tkáni, ke krvetvorbě a správnému růstu buněk. Čísla, která v řadě vitamínů B chybí, byla původně přidělena látkám, o kterých se později zjistilo, že jsou buď směsi látek, nebo nemají charakter vitamínu – nejsou pro člověka nezbytné, např. kyselina orotová (vitamín B13) nebo kyselina pangamová (vitamín B15). Dalším velmi důležitým ve vodě rozpustným vitamínem je vitamín C (kyselina askorbová), která pomáhá při trávení živin, udržuje dobrý stav vaziva a chrupavek a významně podporuje imunitní systém (především tvorbu protilátek). 

Nedostatek vitamínů (hypovitaminóza) se může projevovat poruchou některých funkcí organismu (neurologické poruchy – B, ztráta barevného vidění – A) nebo i vážnými onemocněními (rachitida – D, anémie – B, K, onemocnění kůže, neplodnost – B, E). S těžšími formami absence vitamínu (avitaminóza) se v našich podmínkách již nesetkáváme (kurděje – C). Při nadbytku vitamínů (hypervitaminóza) rozpustných ve vodě žádné zdravotní potíže nehrozí, protože organismus se jich dokáže zbavit močí. U vitamínů rozpustných v tucích tento mechanismus nefunguje, proto si jejich denní příjem musíme hlídat. Nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u něhož byly popsány smrtelné otravy nebo doživotní následky. 

Vitamín D3
 

Vitamín D3 (cholekalciferol) patří spolu s vitamínem D2 (ergokalciferol) mezi dvě nejdůležitější sloučeniny ze skupiny vitamínu D (kalciferoly). Vitamín D je skupina v tucích rozpustných vitamínů, které jsou odpovědné za správné fungování kalciofosfátového metabolismu – tedy vstřebávání vápníku, hořčíku a fosforečnanů ve střevě a za kalcifikaci kostí. Mezi jeho další důležité účinky patří posilování imunity a ochrana před kardiovaskulárními a onkologickými onemocněními. Aby byly vitamíny D3 i D2 plně funkční, jsou v našem těle ve dvou krocích upraveny na aktivní metabolity v játrech a ledvinách. Ergokalciferol (D2) je rostlinného a cholekalciferol (D3) živočišného původu. Hlavním zdrojem vitamínu D3 je endogenní (tělu vlastní) produkce v kůži, kde vzniká působením ultrafialového záření B z provitamínu 7-dehydrocholesterolu. Množství vitamínu D3 vytvořeného v kůži závisí na dostupnosti jeho provitamínu a na kvalitě UVB záření – roční období, zeměpisná šířka, znečištění vzduchu, používání opalovacích krémů, oblečení. Lidé s tmavou pletí potřebují k vytvoření adekvátního množství vitamínu D3 delší expozici slunečního svitu. V oblastech ležících nad 40. stupněm s. zeměpisné š. a pod 40. stupněm j. š. (ČR cca 50. stupeň s. š. – pozn. autora) se v zimních měsících pohybuje slunce nad obzorem v tak nevýhodném úhlu, že vitamín D3 v kůži prakticky nevzniká. Dokonce ani při dlouhodobém pobytu na slunci nedochází k jeho hromadění v těle. 

V menší míře je zdrojem vitaminu D rostlinná a živočišná strava nebo potraviny obohacené o vitamín D (například mléčné výrobky). Vitamín D3 je obsažen v oleji z rybích jater, v rybách nebo ve vaječném žloutku a mléce. Vitamín D se ze stravy vstřebává v tenkém střevě. Jeho denní potřeba se pohybuje mezi 200–2000 IU (5–50 µg). Předávkování vitamínem D je velmi vzácné a prakticky vždy je jeho příčinou nadbytečný příjem v potravinových doplňcích (například 5× více než je doporučeno po řadu týdnů). Pro dospělého člověka je tak toxická dávka (20.000IU) 500 µg užívaná dlouhodobě! 

Nadměrná suplementace vitamínu D může vést k rozvoji hyperkalcémie (vysoká hladina vápníku v krvi), nefrokalcinózy (vápenatění ledvin) a tvorbě ledvinných kamenů. Deficit vitamínu D se pak projeví poruchou mineralizace, tzn. rachitidou (křivicí) u rostoucího organismu, respektive osteomalacií u dospělých. Během dětství a dospívání má negativní důsledky i subklinický nedostatek vitamínu D, protože zabrání plnému vývoji kostry a následkem je pak častější výskyt zlomenin a osteoporózy. Mateřské mléko má nízký obsah vitamínu D, proto se u novorozenců doporučuje suplementace vitamínem D3. Zdá se, že vitamín D by mohl mít vliv i na imunitní funkce novorozence. Bylo zjištěno, že na každých deset kilogramů nadváhy je potřeba navýšit denní příjem vitamínu D o dalších 17 % (tukové buňky totiž absorbují UVB záření). V létě v době mezi 10:00–16:00 hod. si dokáže tělo za 
15–20 minut strávených na slunci v plavkách vyrobit až 20 000 IU vitamínu D3. Podle studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) má dostatek vitamínu D z obvyklé české stravy méně než 
1 % (!!!) osob. Vhodné používání doplňků stravy se zvýšeným obsahem vitamínu D nebo vitamínu D3 je tedy po poradě s lékařem v naší české populaci nezbytné.

Ukázalo se, že nedostatek vitamínu D potenciálně zvyšuje riziko závažných respiračních infekcí. Jeho nedostatek je spojován se zvýšeným rizikem nebo závažností virové infekce, včetně HIV a CoVID-19. Nízká hladiny vitamínu D se zdá být rizikovým faktorem i pro tuberkulózu, k jejíž léčbě se historicky používal. Ale o tom až příště…

prof. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA

prof. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA

Profil zdravotníka
Zpět do odborné sekce
Online poradna
MUDr. Tomáš Vymazal
prof. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA
Přednosta KARIM 2. LF UK a FN Motol

Chcete se zeptat na naše doplňky stravy a jejich užívání, zeptejte se v online poradně našich odborníků z pohodlí domova.

Online poradna

Vážení zákazníci, vzhledem k velkému vytížení dopravců jsme schopni zaručit dodání našich produktů do Vánoc u objednávek do 17. 12.
Děkujeme za pochopení a přejeme příjemné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok.