Dotaz z poradny: Jaký si mám vybrat produkt na podporu kloubní chrupavky a co všechno nich vědět?

Lékařova odpověď:

Dobrý den, v nabídce máme dva přípravky, které jsou speciálně navržené tak, aby podporovaly správnou funkci kostně kloubního systému a chrupavek. Movisan Kolagen II obsahuje látky, které dodají pohybovému aparátu vše, co potřebuje. Obsahuje unikátní nativní kolagen typu II z mořských zdrojů značky CalGo, který vyniká větší vstřebatelností v těle. FlexiMed Active obsahuje 7 pečlivě vybraných látek v množství, které mají skutečně vliv. Základní složkou je glukosamin, který tvoří důležitou součást kloubních chrupavek. Rovněž je použit jeden z nejčistších glukosaminů na světě GlucosaGreen, který Vašim chrupavkám poskytne tu nejlepší výživu. Osobně bych nejprve doporučil FlexiMed, pokud by po třech měsících užívání nedostavil očekávaný efekt, můžete vyzkoušet Movisan.

prof. MUDr. Tomáš VYMAZAL Ph.D., MHA

Přednosta KARIM 2. LF UK a FN Motol

Co všechno víme o chrupavkách a jak se o ně starat?

Když si sedáte, vstáváte, dřepnete si pro tašku nebo se rozběhnete na autobus, děje se ve vašich kloubech něco, o čem většina lidí vůbec neuvažuje – dvě kosti se o sebe otírají tisíckrát za den, a přesto to (ve zdravém kloubu) neznamená vůbec žádný pocit ani opotřebení. Za tímto malým zázrakem stojí chrupavka: tkáň, která nemá vlastní krevní zásobení, neumí se sama moc dobře opravovat, a přesto od vás denně schytá pořádnou nálož. Je na čase věnovat jí trochu pozornosti.

Co je chrupavka a proč je tak nezvyklá tkáň

Chrupavka je vazivová tkáň tvořená specializovanými buňkami – chondrocyty – které jsou zality v hustém mezibuněčném prostředí (matrix) z kolagenních vláken a proteoglykanů (molekul schopných vázat obrovské množství vody). Právě díky této struktuře funguje chrupavka jako pružný "tlumič" – dokáže se stlačit pod zátěží a poté se zase vrátit do původního tvaru.

Nejzvláštnější vlastnost chrupavky ale je, že nemá žádné krevní cévy, nervy ani mízní cévy. Chondrocyty tak nemohou být zásobovány živinami krví jako ostatní tkáně v těle. Místo toho žijí z difuze – živiny k nim musí "propadnout" přes matrix ze synoviální (kloubní) tekutiny, a to se děje hlavně tehdy, když se kloub hýbe a chrupavka se cyklicky stlačuje a uvolňuje, podobně jako houba nasávající a vypouštějící vodu. Proto naprostá nehybnost chrupavce škodí úplně stejně jako přetěžování – potřebuje pravidelný, ale přiměřený pohyb.

Jak chrupavka vzniká a vyvíjí se

Chrupavčitá tkáň se v těle objevuje už v prenatálním vývoji – z embryonálního vaziva zvaného mezenchym se diferencují buňky chondroblasty, které začnou vylučovat matrix a postupně se přeměňují na zralé chondrocyty uzavřené uvnitř vlastního výtvoru. U plodu je z chrupavky vytvořena prakticky celá budoucí kostra, která se pak procesem zvaným endochondrální osifikace postupně přeměňuje na kost – chrupavka tedy funguje jako jakási "šablona", podle které se staví skutečná kost.

U dospělého člověka chrupavka zůstává už jen na vybraných místech – v kloubech, mezi žebry, v nose, uších, hrtanu nebo meziobratlových ploténkách. Na rozdíl třeba od kůže se ale dospělá chrupavka obnovuje jen velmi pomalu a omezeně, protože chondrocyty se dělí jen zřídka a nemají přístup k opravným mechanismům, které přináší krevní řečiště (třeba imunitní buňky nebo růstové faktory). 

Tři typy chrupavky – a v čem se liší

Hyalinní chrupavka

Nejběžnější typ, tvořený hustou sítí drobných kolagenních vláken typu II. Pokrývá konce kostí v kloubech (kloubní chrupavka), tvoří žebra a velkou část dýchacích cest (nosní přepážka, průdušnice). Je hladká, pevná a skvěle odolává tlaku, ale je zároveň nejméně pružná ze všech tří typů.

Elastická chrupavka

Obsahuje hustou síť elastických vláken vedle kolagenu, díky čemuž je výrazně pružnější a ohebnější. Najdete ji například v ušním boltci, v hrtanové chrupavce (epiglottis) nebo ve zvukovodu – tedy všude tam, kde je potřeba tkáň, která se ohne a zase se vrátí do tvaru.

Vazivová chrupavka 

Nejpevnější a nejméně pružný typ, s vysokým podílem silných kolagenních vláken. Tvoří meziobratlové ploténky, menisky v koleni nebo sponu stydkou – tedy struktury, které musí odolávat obrovskému tlaku a tahovým silám.

Co chrupavce škodí

Opakovaná nárazová zátěž – dlouhodobé přetěžování kloubů (například intenzivní běh po tvrdém povrchu bez adaptace, opakované skákání, práce vyžadující klečení) může vést k mikropoškození chrupavky, které se kvůli špatné výživě tkáně hůř hojí.

• Nadváha – každý nadbytečný kilogram výrazně zvyšuje zátěž především na kolenní a kyčelní kloub při chůzi i běhu, a to i v klidu při pouhém stání.
• Úrazy a poškození vazů – narušená stabilita kloubu (třeba po přetržení vazu) mění rozložení tlaku na chrupavku a zvyšuje riziko jejího poškození i v místech, která dřív zátěž nesla dobře.
• Dlouhodobá nehybnost a imobilizace – jak jsme psali výše, chrupavka potřebuje cyklický pohyb pro svou výživu. Dlouhé sezení, upoutání na lůžko nebo sádra na několik týdnů vedou k jejímu ochabnutí.
• Kouření – zhoršuje mikrocirkulaci v okolních tkáních a je spojováno s rychlejším postupem degenerativních změn kloubů.

Co chrupavce naopak prospívá

• Pravidelný, nízkonárazový pohyb – chůze, plavání, jízda na kole nebo eliptický trenažér zajišťují chrupavce potřebný "pumpovací" mechanismus výživy bez nadměrných rázů.
• Udržení zdravé tělesné hmotnosti – snižuje mechanickou zátěž na nosné klouby.
• Silné okolní svalstvo – dobře posílené svaly kolem kloubu (např. stehenní svaly u kolena) lépe stabilizují kloub a snižují nerovnoměrné přetěžování chrupavky.
• Postupná adaptace zátěže – tělo (a chrupavka) se dokáže na vyšší zátěž přizpůsobit, pokud je nárůst pozvolný, a ne náhlý skok z nulové aktivity na maraton.
• Dostatek vitaminu C ve stravě – vitamin C je podstatným kofaktorem pro syntézu kolagenu, základní stavební bílkoviny chrupavky. 
• Mangan – přispívá k normální tvorbě pojivové tkáně, jejíž je chrupavka jedním z typů.

Pokud si z celého článku odnesete jen jednu věc, ať je to tahle: chrupavka nepotřebuje odpočinek, potřebuje správný pohyb.