Kognitivní funkce mozku: víte, jak je podpořit a co všechno se v nich skrývá?

Jsou to schopnosti, díky kterým si pamatujete narozeniny kamarádky, dokážete se soustředit na dobrý film i uprostřed hlučné restaurace, nebo naopak úplně selžete, když se snažíte najednou psát e-mail, poslouchat kolegu a hlídat hrnec na sporáku.

Co jsou vlastně kognitivní funkce?

Kognitivní funkce jsou mentální procesy, kterými mozek zpracovává informace ze světa kolem i z vlastního nitra. Nejde o jednu schopnost, ale o soubor šesti relativně samostatných, ale úzce propojených „oddělení", z nichž každé sídlí v trochu jiné části mozku a stará se o jinou práci.

Paměť

Schopnost informace uložit, udržet a později vybavit. Paměť ale není jedna skladová hala – má krátkodobou „přihrádku" (na chvilku si zapamatujete číslo, které vám právě řekli) a dlouhodobou „archivaci" (vzpomínka na první školní den). Klíčovou roli hraje hipokampus, malá, do tvaru mořského koníka zakřivená struktura ve temporálním (týlně-skráňovém) laloku, která nové zážitky "sešívá" do trvalé podoby a postupně je předává do mozkové kůry.

Pozornost a koncentrace

Schopnost vybrat si z obrovského množství podnětů ten důležitý a udržet na něm ostří mysli, aniž byste sjeli k telefonu nebo k myšlence na oběd. Za tohle zodpovídá především prefrontální kortex (přední část čelního laloku) ve spolupráci s hlouběji uloženou retikulární aktivační formací, která funguje jako takový "vrátný", co rozhoduje, které signály si mozek vůbec vezme na milost.

Exekutivní funkce

Plánování, rozhodování, řešení problémů, kontrola impulzů – zkrátka to, díky čemu si dokážete zorganizovat nákup, aniž byste zapomněli mléko, nebo si odpustíte třetí kousek dortu. Sídlí hlavně v dorzolaterálním prefrontálním kortexu, tedy v „řídicí věži" mozku, která bilancuje mezi tím, co chcete udělat, a tím, co byste udělat měli.

Řeč a jazyk

Schopnost rozumět mluvenému i psanému slovu a sami ho tvořit. Tuto práci si mozek rozdělil mezi dvě centra: Brocovo centrum ve frontálním laloku (odpovídá za tvorbu řeči) a Wernickeho centrum v temporálním laloku (odpovídá za porozumění řeči). Když jedno z nich vypadne, výsledkem jsou zcela odlišné potíže – buď člověk rozumí, ale nemluví, nebo naopak mluví plynule, ale nedává to smysl.

Vnímání (percepce)

Zpracování toho, co vidíme, slyšíme, cítíme na kůži nebo čicháme – tedy převod smyslových podnětů na použitelnou informaci. Zrakové vjemy zpracovává okcipitální (týlní) lalok, hmatové a prostorové vjemy parietální (temenní) lalok. Díky percepci rozeznáte tvář kamaráda v davu nebo ucuknete od horkého hrnku dřív, než se popálíte.

Rychlost zpracování informací

Jak rychle mozek dokáže danou informaci přijmout, zpracovat a zareagovat na ni. Tady nejde o jedno konkrétní centrum, ale o kvalitu „kabeláže" – tedy bílé hmoty mozku a její myelinizace (obalení nervových vláken tukovou izolační vrstvou, která zrychluje přenos signálu), na které se podílí i mozeček a bazální ganglia.

V čem se od sebe liší? Zatímco paměť a pozornost jsou spíš takové „vstupní brány" (co si vezmu k sobě a co si z toho udržím), exekutivní funkce a rychlost zpracování rozhodují o tom, co s informací dál uděláte a jak hbitě. Řeč a percepce jsou pak spíš specializované "překladače" mezi vnějším světem a vaším vnitřním prožíváním. Všechny funkce spolu navíc neustále komunikují – když si třeba nepamatujete, kam jste dali klíče, může za tím stát selhání paměti, ale stejně dobře i to, že jste jim od začátku nevěnovali pozornost.

Co s tím mají společného omega-3?

Mozek je z 60 % tvořen tukem, a ne ledajakým – zásadní stavební jednotkou buněčných membrán neuronů je DHA (kyselina dokosahexaenová), jedna z omega-3 mastných kyselin. DHA se hromadí především v šedé hmotě mozku a v sítnici oka, kde je součástí membrán, které umožňují rychlý přenos signálů mezi neurony.

DHA přispívá k udržení normální funkce mozku – příznivého účinku je dosaženo při denním příjmu 250 mg DHA. Tělo si DHA sice umí v malé míře vyrobit z jiných omega-3 kyselin, ale tato konverze je málo účinná, a tak je vhodné myslet na její pravidelný příjem stravou (mořské ryby, zejména tučné, jako losos nebo makrela) nebo doplňky stravy.

Vedle DHA se na podpoře duševní svěžesti podílí i další živiny:

1. Jód přispívá k normální kognitivní funkci a k normální funkci nervové soustavy.
2. Vitamín B1 (thiamin) přispívá k normální psychické činnosti a normální funkci nervové soustavy.
3. Vitamín B12 přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání a k normální funkci nervové soustavy.

Přesně na tomto principu – kombinaci DHA s cholinem, jódem a vitamíny skupiny B – je postavený i doplněk stravy MemoComplex, který sází na to, že mozku je potřeba dodávat "palivo" komplexně, ne jen jednu izolovanou látku.

A teď to nejlepší: cvičení, které používají mistři světa v paměti

Zapamatovat si 480 slov za pět minut nebo pořadí zamíchaného balíčku karet za pár desítek vteřin. To umí lidé, kteří soutěží na mistrovství světa v paměti. A jejich hlavní trik je tak starý, že ho popisovali už antičtí římští řečníci – přesto ho neurovědci v posledních letech doslova vzali pod mikroskop.

Jmenuje se metoda míst, česky také pamětní palác (anglicky method of loci), a funguje takto:

• Vyberte si dobře známé místo – třeba svůj byt nebo cestu do práce. Musíte ho mít v hlavě jako na dlani.
• Naplánujte si na tomto místě pevnou trasu s několika konkrétními zastávkami (předsíň, kuchyň, obývák, ložnice...).
• Ke každé zastávce "přilepte" jednu informaci, kterou si chcete zapamatovat – ideálně v podobě co nejbizarnější a nejživější mentální scény.

Chcete si zapamatovat nákupní seznam? V předsíni si představte, jak na vás z bot vyskakuje obrovské mléko, v kuchyni tančí na plotně vejce a v obýváku sedí na gauči banán s kloboukem.

Až budete informaci potřebovat, mentálně "procházejte" trasou a sbírejte scény jedna po druhé – přesně tak, jako byste procházeli svým bytem.

Proč to funguje? V roce 2017 publikoval neurovědec Martin Dresler s kolegy ve vědeckém časopise Neuron studii, ve které pomocí fMRI zobrazil mozky 23 nejlepších paměťových atletů světa. Ukázalo se, že jejich mozkové sítě mají charakteristické propojení mezi mediálním prefrontálním kortexem (centrem, které nové informace propojuje s tím, co už znáte) a pravým dorzolaterálním prefrontálním kortexem (centrem strategického učení). A tady přichází to nejzajímavější: když skupinu běžných lidí bez jakéhokoli tréninku naučili používat metodu míst po dobu pouhých šesti týdnů, jejich mozkové sítě se začaly měnit směrem k propojení typickému pro paměťové atlety – a zlepšení paměti u nich přetrvávalo ještě čtyři měsíce po skončení tréninku.

Jinými slovy: nejde o žádný trik pro "vyvolené nadané mozky". Je to naučitelná dovednost, kterou si stejně jako sval můžete cvičit a mozek se na ni doslova strukturálně přizpůsobí.

Zkuste to hned teď: vezměte si seznam pěti věcí, které si musíte dnes zapamatovat, a rozmístěte je po pokoji, ve kterém právě sedíte. Za pár minut zkuste "procházku" zopakovat naslepo. Budete překvapení, jak dobře to funguje – a jak je to vlastně zábava.