Nepleťte si premenopauzu s perimenopauzou

Rozdělme si jednotlivé fáze přehledně:

1. Premenopauza je celé reprodukční období od první menstruace až do chvíle, kdy se začnou projevovat první změny. Cykly jsou pravidelné, hladiny estrogenu a progesteronu přirozeně kolísají v souladu s cyklem a tělo si zachovává plnou reprodukční funkci. Jde tedy spíše o označení životní etapy než o klinický termín – žena je jednoduše „před menopauzou" v nejširším slova smyslu. 
2. Perimenopauza je přechodné období bezprostředně před menopauzou. Hormony se začínají měnit, cykly se stávají nepravidelnými a tělo přestává pravidelně ovulovat. Hladiny estrogenu mohou být v tomto období paradoxně někdy velmi vysoké a jindy nízké – právě tato hormonální nestálost způsobuje typické příznaky. Perimenopauza může trvat tři až sedm let a obvykle začíná v pozdních čtyřicátých letech. 
3. Menopauza je samotný okamžik – nebo přesněji bod v čase, který je definován zpětně. Za menopauzu se považuje situace, kdy žena 12 po sobě jdoucích měsíců nemenstruovala. Průměrný věk nástupu je kolem 51 let. Nejde tedy o fázi, ale o hranici.
4. Postmenopauza je vše, co následuje po tomto bodu. Zatímco některé ženy pociťují příznaky jako návaly horka i v postmenopauzálním období, u jiných se tyto příznaky uklidní, protože se hormonální hladiny ustálí na nové, nižší rovině. Postmenopauza trvá do konce života a z hlediska zdraví kostí je toto období významné – trvale nižší hladina estrogenu přímo ovlivňuje schopnost těla udržovat kostní hmotu. 

Zmatení pojmů premenopauza a perimenopauza je velmi časté. Někteří lidé je používají zaměnitelně, lékaři však preferují termín perimenopauza, který přesněji vystihuje přechodné období z plodných let směrem k menopauze

Perimenopauza: stále častěji skloňované téma

Co se děje s hormony?

Perimenopauza není jednoduchý lineární pokles hormonů, jak se běžně předpokládá. Jde o protahovaný proces měnících se a vzájemně provázaných hormonů, přičemž hladiny estradioluu a progesteronu v průběhu perimenopauzy kolísají, nikoliv pouze klesají. Výzkumy ukazují, že v důsledku narušené zpětné vazby mezi mozkem a vaječníky jsou průměrné hladiny estradiolu v perimenopauze o 26 % vyšší a nepravidelně se zvyšují – některé ženy popisují pocity podobné těhotenství. Zároveň navzdory hyperstimulaci folikulů jsou hladiny progesteronu paradoxně snížené, pravděpodobně v důsledku narušení vrcholu LH. Výsledkem je tedy kombinace vysokého a nestabilního estrogenu s nedostatkem progesteronu – nikoliv celkový hormonální deficit.

S postupem perimenopauzy dochází k nárůstu kortizolu, hormonu stresové osy, což odráží vzájemné propojení hormonálních os. 

Délka a načasování

Perimenopauza může trvat až 10 let před úplným vymizením menstruace a nejčastěji nastupuje ve čtyřicátých letech ženy. Není to tedy krátká přechodná epizoda, ale dlouhé období s proměnlivým průběhem u každé ženy. 

Vliv na spánek

Kolísání estrogenu a progesteronu přímo ovlivňuje kvalitu spánku, přičemž příznaky jako pocity tepla mohou spánek přerušovat. K problémům se spánkem přispívají také změny cirkadiánního rytmu a snížená produkce melatoninu. 

Vliv na náladu a psychiku

Estradiol se podílí na modulaci serotoninu a serotonergních drah, které jsou spojovány s vlivem na náladu. Kolísání hladiny estradiolu v perimenopauze proto může mít za následek změny v naší duševní pohodě. Ovlivněny jsou i další neurotransmiterové dráhy včetně GABA. 

Vliv na kognitivní funkce

Příznaky perimenopauzy jako „brain fog", změny nálady a hmotnosti jsou asociovány s výsledky kognitivních testů. Reprodukční hormony, zejména estrogen, ovlivňují organizaci mozku a hrají roli v kognitivních funkcích včetně učení, paměti a regulace nálady. Ženy mohou mít obecně pocit, že jsou unavenější, nezvládnou pamatovat na tolik věcí, jako dřív nebo jejich vitalita bývala jiná.