Proč sníme? A odkud se berou noční můry a noční děsy

Sny – noční projekce mozku

Během spánku prochází mozek několika fázemi, z nichž ta nejznámější je tzv. REM fáze (rapid eye movement – rychlé pohyby očí). Právě v ní se odehrává většina snů. V REM spánku je mozek velmi aktivní, skoro jako by byl vzhůru, jen tělo je znehybněné, aby nás představy nevyburcovaly k reálným pohybům.

Sny pravděpodobně vznikají jako kombinace zpracovávání vzpomínek, emocí a podnětů, které jsme během dne zažili. Proto se někdy zdají absurdní – mozek totiž spojuje útržky událostí a pocitů do zvláštního, často nelogického příběhu.

Proč se nám zdají noční můry

Noční můry jsou nepříjemné, často děsivé sny, které obvykle souvisejí se stresem, úzkostí nebo traumatem. Mohou je vyvolat i některé léky nebo horečka. Vědci se domnívají, že noční můry mají svůj smysl: mozek se prostřednictvím nich učí pracovat s ohrožujícími situacemi. Jako by si zkoušel, jak by reagoval, kdyby se něco podobného stalo i ve skutečnosti. 

Noční děsy – když se mozek probouzí jen napůl

Noční děsy se liší od nočních můr. Objevují se většinou u dětí, a to v první části noci, kdy převažuje hluboký spánek. Dítě může najednou začít křičet, být zmatené, mít otevřené oči, ale přitom vlastně ještě spí a na ráno si nic nepamatuje. Jde o stav, kdy se mozek “zasekne” mezi hlubokým spánkem a bděním. Není to nebezpečné a většinou to s věkem odezní.

Sny nás mohou něco naučit

Naštěstí sny nejsou jen noční hrůzy. Často přinášejí radost, inspiraci nebo kreativní nápady. Umělci i vědci přiznávali, že právě sen jim vnukl zásadní myšlenku. Pozitivní sny mohou zlepšovat náladu, posilovat sebevědomí a pomáhat nám zpracovávat příjemné zážitky.

Co všechno ovlivňuje naše sny

• Stres a emoce – čím intenzivnější den, tím živější sny.
• Strava a pití – těžká jídla nebo alkohol před spaním mohou spánek i sny narušit.
• Léky a nemoc – některé látky i horečky mění aktivitu mozku.
• Prostředí – hluk, světlo nebo nepohodlné lůžko můžou sen “přibarvit”.

Deset věcí, které se týkají i vašeho snění:

1. Každý sní – i když si to nepamatujeme. Vědci zjistili, že sny má prakticky každý člověk, jen někteří si je po probuzení nevybaví.
2. Průměrně 2 hodiny snění za noc – během jedné noci můžeme mít 4–6 snových epizod.
3. Sny jsou černobílé i barevné – asi 12 % lidí sní výhradně černobíle, zbytek vidí sny barevné.
4. Mozek je v REM fázi stejně aktivní jako ve dne – jen svaly jsou „vypnuté“, aby nás sny nepřiměly běhat po pokoji.
5. Sny inspirují umělce a vědce – slavné melodie, literární příběhy i vědecké objevy vznikly ve snech. Příkladem je chemik August Kekulé, který díky snu pochopil kruhovou strukturu benzenu.
6. Déjà vu a sny – někdy máme pocit, že už jsme určitou situaci zažili. Jedna teorie říká, že může jít o podobnost s dávno zapomenutým snem.
7. Sny a emoce – podle výzkumů se v nich nejčastěji objevují negativní emoce, hlavně strach a úzkost. Je to možná proto, že mozek „trénuje reakce na hrozby“.
8. Lucidní snění – někdy si během snu uvědomíme, že sníme, a můžeme do jisté míry ovlivňovat děj. To se dá i trénovat.
9. Zvířata také sní – pokud jste někdy viděli psa nebo kočku, jak ve spánku škube tlapkami, pravděpodobně zrovna prožívají svůj vlastní sen.
10. Noční můry mohou být užitečné – i když jsou nepříjemné, mohou pomáhat psychice zpracovat stres a připravit se na těžké situace.