Norské superpotraviny: Co Norové jedí, aby zvládli dlouhou zimu ve zdraví

Skrei: Rybí atlet na talíři 

Zapomeňte na unavené rybí filé z mrazáku. Norským kulinářským zázrakem je Skrei – arktická treska, která se každou zimu vydává na 1 000 kilometrů dlouhou pouť z Barentsova moře k pobřeží severního Norska.  

Díky tomuto sportovnímu výkonu má Skrei pevnější, bělejší maso s minimálním obsahem „špatných“ tuků. Je bohatá na selen a jód, což jsou klíčové prvky pro imunitu a správnou funkci štítné žlázy. Přestože nepatří mezi tučné ryby, přispívá také k příjmu omega-3 mastných kyselin.

Arktické zlato a síla divokých bobulí 

Zatímco my v zimě saháme po citrusech, Norové mají v mrazácích zásoby z léta. Sběr lesních plodů je tu díky právu allemannsretten (právo volného pohybu) národním sportem, který může provozovat v podstatě každý. Zásadní jsou hlavně dvě plodiny: 

• Moruška. Této oranžové bobuli se přezdívá „arktické zlato“. Obsahuje násobně více vitamínu C než pomeranče a historicky se používala jako lék proti kurdějím. Díky obsahu kyseliny benzoové se navíc skoro nekazí a vydrží dlouho čerstvá. 
• Severské borůvky. Nejsou to ty velké, vodnaté kuličky ze supermarketu. Divoké severské borůvky jsou menší, ale díky drsným životním podmínkám mají mnohem vyšší koncentraci antioxidantů než ty pěstované. 

Brunost: Koncentrovaná energie 

Specifickou složkou norského jídelníčku je Brunost (hnědý sýr). Technicky vzato nejde o sýr, ale o syrovátku z kozího a kravského mléka. Během dlouhého vaření mléčný cukr zkaramelizuje, což dává sýru sladkou chuť a hnědou barvu.  

Norové si ho krájejí na tenké plátky a pokládají na celozrnný chléb nebo vafle – je to jejich způsob, jak rychle doplnit energii v chladném dni. 

Tajemství rybího tuku 

Studie sledující Nory po dobu 14 let ukázaly, že jejich hladiny vitamínu D zůstávají navzdory omezenému slunečnímu svitu stabilní. Čím to je? 

• Rybí tuk. Užívání lžičky oleje z tresčích jater (tran) je v Norsku hluboce zakořeněný zvyk, často dodržovaný už od dětství. Tento olej je přirozeným zdrojem vitamínu D, který v zimě není možné získat ze slunce. 
• Mølje. Extrémním, ale účinným příkladem je tradiční pokrm Mølje, který se jí v sezóně lovu tresek. Jde o vařenou tresku, jikry a tresčí játra servírovaná dohromady. Je to doslova vitamínová bomba, která pomáhá přečkat konec zimy ve zdraví. 

Maso bez tuku a stresu 

Norové konzumují velké množství zvěřiny, zejména losí a sobí maso. Zvířata se pasou volně v přírodě, jejich maso je plné energie a bohaté na železo i vitamíny skupiny B, které bojují proti únavě a vyčerpání. 

Tip: Sobí nebo losí maso obsahuje jen 2–3 % tuku a štědrých 20–23 % bílkovin. Nemusíme ale hned shánět sobí kýtu, abychom se cítili lépe; podobné nutriční hodnoty má i naše místní zvěřina. 

Co si odnést do české kuchyně? 

Inspirovat se můžeme hlavně norským důrazem na přirozené zdroje potravin.  

• Vitamín D doplňujme tukem. Hlavně v zimě, kdy má naše tělo vitamínu D nedostatek. Přijímat ho můžeme v čisté formě rybího oleje nebo prostřednictvím kvalitních a prověřených doplňků stravy. 
• Jezme lokální suroviny. Borůvky nebo brusinky jsou nutričně bohatší než exotické ovoce. V sezóně je můžeme nasbírat v lesích a zamrazit na zimu nebo si rovnou koupit mražené v obchodech. Tam jsou k mání celoročně. 
• Zařaďme i méně obvyklé druhy masa. Vyzkoušejme třeba srnčí, divočáka nebo jehněčí. Se správným receptem to bude nejen odměna pro naše tělo, ale i potěšení pro chuťové pohárky. 

Tip: Nezapomeňte, že pobyt venku, pravidelný pohyb a pozitivní přístup jsou pro vaše zdraví i spokojenost stejně důležité jako jídelníček. Všechny tyhle aspekty zahrnuje koselang – norská filozofie života.